Masky, které dáváme ostatním

9. března 2018 v 11:35 | Sunflower |  Témata týdne
Všechny nás asi napadne jedna věc, a to ta, že občas se lidé schovávají za maskami, aby skryli své pravé Já. Většinou to bývá proto, aby jim nebylo ublíženo nebo aby tím, kdo jsou, neublížili ostatním. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, že i my sami dáváme lidem masky?


Myslím, že řada z nás, včetně mě, má tendenci si lidi idealizovat. Vidíme je takové, jaké bychom je chtěli mít, ne takové, jací ve skutečnosti jsou. Nasadíme jim masku, aby do našeho pohledu zapadali, uděláme je lepšími. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že procitnutí je posléze velmi nepříjemné. Když si uvědomíte, že celou dobu máte rádi jen vámi vytvořenou iluzi, bolí to a většinou to ten vztah, ať už přátelský či partnerský, nevydrží.
Netýká se to ale jen blízkých lidí, ba naopak. Řekla bych, že cizích lidí se to týká ještě mnohem víc. Velká řada z nás nasazuje lidem automaticky masku tvořenou předsudky. Děláme to podvědomě automaticky a kdo říká, že ne, ten lže. Je to ale lidské. Pokud člověka neznáme, podvědomě se snažíme si o něm utvořit nějaký obrázek a ten je stavěn z toho, co vidíme nebo co o jemu podobných víme. Co už správné není, je lidi na základě předsudků odsoudit. Svoji mysl neovládáme, ale své jednání ano. Pokud někoho neznám, můžu si o něm myslet cokoliv, ale nesmím na základě toho jednat, dokud toho člověka nepoznám a své domněnky si nepotvrdím nebo nevyvrátím. Smutným faktem je, že tohle už tak moc lidí není schopno respektovat.
Když se řekne bezdomovec, co si představíte? Špinavého, smradlavého, zarostlého dědka s taškou plnou harampádí, ve většině případů opilec. Já viděla něco, co moji duši hladí ještě teď. Když jsem v pondělí čekala u obchodního centra na autobus, všimla jsem si bezdomovce kousek ode mě. Stál uvnitř centra, u dveří, měl tašku plnou harampádí, ne úplně čisté oblečení a byl zarostlý, ale v ruce držel knihu. On v zimě, v rušném obchodním centru, stál s knihou v ruce a vypadal, že je do ní absolutně ponořený a nevnímá svět kolem sebe. Hodím vám sem fotku, ač není moc kvalitní, byla vážně kosa a každá část mého těla se klepala. Jen chci říct, že to bylo úžasné. V dnešní době celkově na ulici nepotkáte moc lidí s knihou v ruce, aspoň tedy ne u nás a nijak bych se nad tím asi nepozastavila, kdyby šlo o nějakého hipstera, ale tohle byl obyčejný bezdomovec, no zjevně s neobyčejnou duší.
Proto jsem o tomhle celém vlastně začala - když lidi na základě svých dojmů, masky tvořené předsudky, hned neodsoudíte a dáte jim možnost se projevit, možná budete mile překvapeni.
(Z nepochopitelných důvodů mi fotka nejde otočit, tak pardon za zlomené vazy.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lizzie | Web | 9. března 2018 v 12:51 | Reagovat

Presne vystihnuté :) super :)

2 Eliss | Web | 9. března 2018 v 13:33 | Reagovat

To je opravdu úžasné... Neztratil životní optimismus a baví jej číst :)

3 Sunflower | E-mail | Web | 9. března 2018 v 17:50 | Reagovat

[1]: To mě těší, děkuji. :)

[2]: Přesně tak, myslím, že se to zas tak často nevidí. :)

4 Lucka | E-mail | Web | 11. března 2018 v 11:36 | Reagovat

Ani bych neřekla, že je to bezdomovec takhle podle fotky... :-) Ale moc hezky jsi to napsala. :-)

5 Sunflower | E-mail | Web | 11. března 2018 v 13:41 | Reagovat

[4]: Ta fotka je strašně nekvalitní, za to se vážně omlouvám, ono ho prozradila ta taška a celkový vzhled, což na té fotce moc nejde vidět, ale šlo mi spíš o to, zachytit tu knihu. :)
A mockrát děkuju. :)

6 Sacharin | E-mail | Web | 11. března 2018 v 23:32 | Reagovat

Moc hezké zamyšlení. Zařazuji do výběru na TT. :)

7 Sunflower | E-mail | Web | 12. března 2018 v 18:23 | Reagovat

[6]: Velmi pěkně děkuji. :)

8 bluesovka | E-mail | Web | 14. března 2018 v 8:43 | Reagovat

Ráda jsem si vaz zlomila, článek stál za to a potěšil mě.

9 Sunflower | E-mail | Web | 14. března 2018 v 16:32 | Reagovat

[8]: Mockrát děkuji. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama